Naše mateřská škola je umístěna uprostřed obce na malé tiché návsi.
Budova byla slavnostně otevřena 22. listopadu 1981.
Má prosluněnou třídu spojenou s ložnicí, kde jsou umístěna stabilně lehátka pro děti, které zde zůstávají až do odpoledne. Vedle ložnice se nachází dětský pokojíček.
V hospodářské části budovy je umístěna školní kuchyně, malá prádelna, šatna zaměstnanců, ředitelna a sklad potravin. Škola je bez jídelny, děti se stravují ve třídě u stolečků
Mateřská škola má dostatečně velké prostory. Interiér školy se snažíme každým rokem účelně zařizovat a doplňovat novým vybavením.
U školy je velká zahrada, která je zčásti osázena jabloněmi. Na přední straně zahrady jsou vysázeny okrasné keře, na zadní straně zahrady je umístěn zahradní domek s hračkami pro děti a pískoviště. Pískoviště je zastíněno dřevěným altánem, který chrání děti ve slunných dnech proti spálení.
Na zahradě mateřské školy se nachází dětské hřiště. Jedná se o dvě houpačky na pružině, o jednu kyvadlovou houpačku, kolotoč a kreslící tabuli.
Kdo se o nás stará během celého dne?
O to, aby se nám ve školce líbilo se stará paní ředitelka Zuzka společně s paní učitelkou Klárkou a asistentem pedagoga, paní Blankou Peclovou. V mateřské škole vládne pohoda a úsměv. Pohodu chápeme jako subjektivní pocit zdraví. Pohoda učitelek se přenáší i na děti. Vycházíme vstříc individuálním potřebám dětí, přijímáme děti takové, jaké jsou, podporujeme jejich sebevědomí. Chválíme a povzbuzujeme se navzájem, vymýšlíme společně zábavné hry, chodíme na vycházky, jezdíme na výlety, do divadel, společně připravujeme různé akce v mateřské škole.
Projevujeme společně uznání, trpělivý přístup jednoho k druhému a podporu. Snažíme se abychom dokázali společně vyjádřit svoje pocity potěšení a radosti, úzkosti i strachu, abychom se cítily všichni v bezpečí, milované, chtěné, přijímané a nebyly pod tlakem vykonat něco nad své schopnosti a možnosti.
Zuzka, Klárka i Blanka nám vytvářejí prostor, čas a prostředky pro spontánní hru, vycházející z našich přirozených potřeb a zájmu. Hra je hlavní činností, která má zároveň význam pro naše učení.
Kdo se stará o naše bříško?
O pestrou a dobrou stravu do našeho bříška se stará paní kuchařka Libuška, která je zároveň hospodářskou školní jídelny. Vaří nám samé dobroty a i my si můžeme „objednat“ na co máme právě chuť a co by nám mohla uvařit. Dokonce můžeme přinést i recept od našich maminek a ona nám naše oblíbené jídlo uvaří, aby jej mohli ochutnat i kamarádi.
Libuška se snaží pro nás vytvořit pestrou a bohatou skladbu jídelníčku, obohacenou různými pomazánkami a dostatkem ovoce a zeleniny. Máme zaveden pitný režim, který obohacujeme vitaminovými nápoji, bylinnými a ovocnými čaji s obsahem jódu. Do mléka přidáváme ovocné příchutě.
Pečujeme společně o zdravou výživu, která výrazně ovlivňuje naši duševní a tělesnou pohodu…. aneb naše láska k Libušce prochází prostě žaludkem ….. už to ví i naše maminky, které si již opisovaly spoustu receptů, aby nám mohli dobroty ze školky připravit i doma.
Podmínky pro pohodu a zdraví v naší mateřské škole.
Učíme se tomu, v čem žijeme …
Žijeme-li v prostředí tolerance, naučíme se být trpěliví.
Žijeme-li v prostředí chvály, naučíme se oceňovat.
Žijeme-li v prostředí povzbuzování, naučíme se důvěřovat si.
Žijeme-li v prostředí slušnosti, naučíme se být čestní.
Žijeme-li v prostředí bezpečí, naučíme se věřit.
Žijeme-li v prostředí spokojenosti, naučíme se mít rádi.
Žijeme-li v prostředí přátelství, naučíme se být rádi na světě.
Co se chceme naučit ?
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni se někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Co se učíme vzájemně ? …tak třeba že…
Být přátelský a laskavý je více než mít pravdu.
Nikdy nezáleží, jak váženými jste v životě.
Každé dítě potřebuje přítele, který s ním dokáže dělat i hlouposti.
Všichni někdy potřebujeme držet za ruku někoho, kdo nám rozumí.
Malá procházka může učinit velké zázraky.
Pod „maskou“ každého se skrývá někdo, kdo potřebuje být oceněn a milován.
Každý koho potkáš, si zaslouží být pozdraven s úsměvem.
Nikdo není dokonalý.
Nemohu si nemohu vybrat, jak se cítím, ale mohu si vybrat, co s tím udělám.
Aneb…
Zuzka s Klárkou, Blankou a Libuškou chtějí dosáhnout toho, abychom byly do života vybaveny mimo jiné s pocitem, že na světě je stejně dobře jako v naší sluníčkové školce!
Sluníčkové nejen proto, že naše třída je vymalována na žluto, ale i proto že jsme jejich taková malá sluníčka a společně jsme zjistili, že se sluníčkem na tváři jde vždycky všechno líp.