příspěvková organizace

2012 – 2013

V pátek ráno se scházíme v mateřské škole ...., avšak netrvá to zas tak dlouho a školku opět opouštíme. Vydáváme se na vlakové nádraží, odjíždíme na návštěvu do Lužan, kde proběhne divadelní představení, pohádka "O žabím království. Na pohádku se opravdu těšíme, ale možná pro spoustu z nás je daleko větším zážitkem jízda vlakem. Pro někoho z nás to byla totiž jízda úplně první.

V pondělí ráno 1. října se vypravujeme do Přeštic, kde zahajujeme první lekci v solné jeskyni. Cestujeme vlakem - a zřejmě u toho už zůstaneme. Soudíme totiž, že v takovém počtu v jakém jezdíme, by nás asi do autobusu pan řidič nevzal. Nyní budeme jen doufat, že na nás solná jeskyně blahodárně zapůsobí, a že tu letošní zimu přečkáme ve zdraví.... Aneb jak praví stará známá pranostika - V zdravém těle zdravý duch!

V letošním školním roce si budeme hrát na námořníky. Společnými silami si připravujeme na naši cestu loď, plán trasy, lodní deník a vlajku. Na kotvu, která je nedílnou součástí výbavy lodi si ale netroufáme .... Tímto moc děkujeme mamince Tomáška, která nám tuto úžasnou kotvu vlastnoručně uháčkovala.... Možná, že během cest přibude i v naší fotogalerii nějaká ta fotečka, která Vaše srdíčko potěší. A nyní již prosíme, seznamte se s naší posádkou lodi.

V úterý odpoledne se scházíme ve školce s našimi maminkami, které budou o víkendu slavit svůj svátek. A protože jej chceme oslavit všichni společně, ve třídě si hrajeme, zpíváme a vyrábíme z krepového papíru barevné kytičky. Ty si pak odneseme domů, abychom se mohli pochlubit třeba i našemu taťkovi. Na úplném konci dostávají maminky od nás dárek. Korále na krk, krabičku na šperky a přání na kterém je to nejmilejší, co doma mají. Uhádnete kdo? Určitě! Přece my!

Poslední den školního roku jsme všichni společně oslavili u táborového ohně. Hasiči z Přeštic nám připravili ohýnek, opekli s námi buřtíky, děti si pohrály na zahradě mateřské školy. Rodiče s učitelkami diskutovali u ohýnku a nikomu z přítomných se ani nechtělo domů. Rozešli jsme se až kolem osmé hodiny večerní. Přece jen, s některými z dětí i rodiči jsme se v naší školce právě dnes viděli naposledy. Bude se nám stýskat!

Školní rok 2012/2013 pomalu, ale jistě, jde do finále a brzy skončí. S každým školním rokem vždy někdo opouští naše řady, někdo, kdo už tady s námi nebude. Někdo, po kom se nám bude stýskat a koho jsme měli mezi sebou moc rádi. Nejinak je tomu i letos. Letošní školní rok se loučíme se Šárinkou, Eliškou, Pavlinkou, Petříkem, Štěpánkem, Tomáškem a Matýskem. Všem ze srdce přejeme, ať se jim i nadále daří a děkujeme, že i my jsme mohli být u toho a stát se jedním z otisků v jejich životě. Školáci, máme Vás rádi a někdy si vzpomeňte!

V úterý dopoledne navštěvujeme ZŠ ve Švihově, abychom se na vlastní oči a uši přesvědčili, zda-li se naši loňští kamarádi naučili číst, psát a počítat. A věřte tomu nebo ne, naučili. A my jsme si pro změnu mohli yzkoušet psaní na tabuli, počítání, poznávání začátečních písmen a dokonce i sezení v lavicích.

Pasování školáků. Ukončení jejich docházky do mateřské školy. Loučení. Každým rokem je to stejné, a každým rokem stále více a více slzíme. A to nejen my, ale i děti. Nic nepotěší víc než zjištění, že nám tady bylo všem celou dobu moc hezky.

V sobotu dne 8. června se kolem 15.00 hodin scházíme v areálu naší mateřské školy, kde všichni společně oslavujeme náš velký den. V pohotovosti je připraven hasičský vůz místního SDH Borovy a dokonce i myslivci se svými cvičenými psy. V zadním koutu zahrady pobíhá velký růžový zajíc (nebo králík?), který všechni děti srdečně přivítal. Kousek od něj se připravuje diskžokej, který bude celé odpoledne pouštět známé i neznámé melodie. Kdo si chtěl si zatancovat, nechat se potetovat či namalovat něco na obličej, vyzkoušet si střelbu ze vzduchovky, shlédnout ukázku cvičených psů či útok hasičů, byl zde správně. Na konci akce nás všechny čekala ještě občí bublinová mega šou. Škoda jen, že se nás účastnilo tak málo. Oslava se konala nejen pro naši mateřskou školu, ale i pro místní..... Nicméně, skalní příznivci a zdravé jádro zůstalo. Děkujeme za něj .... !

Magické datum 6. 6. 2013 se scházíme na palubě naší lodi (pro nezúčastněné v naší mateřské škole) a všichni společně, vybaveni námořnickým trikem, čepicí i baterkou, nocujeme v naší mateřské škole. Večer po procházce vesnicí si ještě v zahradě opékáme buřtíky. A když už je skoro tma, tak se nám podaří dokonce spatřit mořskou pannu a nalézt opravdový poklad.

Ani v letošním roce tomu není jinak než tomu bylo v létech dřívějších. Všichni (tedy skoro všichni) každou středu jezdíme autobusem ČSAD směr Klatovy. Navštěvujeme tamní krytý bazén, kde se koná výuka plavání. Faktem je, že někteří z nás se s vodou teprve seznamují, ale někteří plavou jako o závod....

Svět je nejhezčí, když má máma svátek, svět je nejhezčí, když je měsíc máj.... A proto i my přicházíme s kytičkou tulipánů a své nejmilejší mamince přejeme zdraví, štěstí, lásku a stálý úsměv na tváři. Maminko, mám tě moc rád(a)!

Ve čtvrtek 23. května se všichni natěšeni scházíme v mateřské škole a autobusem ČSAD odjíždíme směr Plzeň. Tento den nás totiž čeká školní výlet do zoologické zahrady a opravdu se moc těšíme. Na procházku, zvířata, svačinu i oběd a možná i na nějakou sladkou tečku závěrem.

Každým rokem naše mateřská škola vystupuje se svým představením i v místním kulturním domě. Ani letošní rok nebyl výjimkou. Se svým programem jsme potěšili všechny přítomné maminky, babičky a paní, které se na besídku ke Dni matek dostavily. To nejhezčí nás ale čekalo na samém konci. Celé odpoledne ve školce jsme na samotný zýávěr besídky moc těšili. A protože jsme byli šikovní a naše vystoupení se povedlo, čekala nás odměna v podobě dobré žluté limonády a "kilometrového" párku. Při odchodu domů jsme pak ještě dostali nějaký ten pamlsek na cestu.

Dopoledne s pohádkou. Právě to nás potkalo v pátek. Do naší školky přijel pan školník se Zdeničkou a zahráli pohádku Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Ta se všem líbila a moc jsme se při ní bavili.

A je to tady! Venku vládne ještě měsíc duben, ale i letos se na konci jeho vlády blíží jedna velká tajemná noc, kdy všechny čarodějnice z celého světa slaví svůj svátek. Je to magická noc, kdy mají zlé síly větší moc než kdy jindy a v povětří poletuje spousty čarodějnic, které se slétají na sabat, tedy svůj velký výroční rej .... Čarodějnice Klara a Blana byly s námi a svoji návštěvou nás dokonce poctila čarodějnice Berta Braunová ....

Ve čtvrtek dopoledne dne 22. listopadu 2012 se vydáváme do Přeštic, kde hrají pohádku Našel se medvěd. Na začátku i na konci představení máme všichni trošku strach, protože je zhasnuto a všude kolem je veliká tma. Během představení strach ale odchází. Společně s medvědem cestujeme po Japonsku, Indii i Austrálii a objevujeme nové a nové věci, o kterých jsme doposud neměli ani tušení. Koukněte, jak jsme byli napnuti.

Někdy nás nic nebaví. Nechceme si hrát, malovat, povídat, prostě se nudíme ..... Ale pak se najednou něco stane a v našich hlavičkách se zrodí úžasný nápad. A je to tady, budeme hrát divadlo. Chtěli bychom pohádku O veliké řepě. Jak to jen udělat? Rekvizity a kostýmy máme, jen ve školce je nás docela hodně a tolik postav v pohádce ani není. Ale co, nějak to vymyslíme..... Dáme hlavy dohromady a vše se zadaří. Někdo se stane vypravěčem, někdo zvířátkem, které do té pravé pohádky ani nepatří.... Ale v naší školce je možné všechno.

Duben, duben, popad buben, zabubnoval ratata, čarodějnice tu budou, chystejte si košťata. A aby jim nebylo smutno, tak si sebou na cestu vzali mužský doprovod.

V pátek odpoledne k nám do školky přijel Honza Vittner se svým malým divadélkem. Tentokrát nám zahrál pohádku o čarodějnici. Společně s čarodějnicí Elvírou jsme čarovali, vařili v kouzelném hrnci lektvar z hadů, myší a netopýrů. Společně zpíváme písničky a úplně na konec se nám podařilo vyčarovat v kouzelném hrnci plno bonbónů. Představení se nám moc líbilo a čarodějnice Elvíra slíbila, že se ještě někdy u nás určitě zastaví. Na rozloučenou jsme jí dali malovaného šneka, kdyby náhodou měla málo havěti do polévky. A aby byla ještě větší parádnice, dostala od nás korále na krk.

Dnes odpoledne jsme se všichni proměnili v námořníky a lodním lístkem na palubě naší lodi přivítali rodiče, kamarády, sourozence, prarodiče a všechny ty, kteří se na náš námořnický jarmark přišli podívat. Společnými silami jsme připravili spoustu drobných i větších dárečků, které si mohli návštěvníci odnést a vyzdobit jimi svůj domov. Jako poděkování za účast na našem jarmarku od nás dostali všichni při odchodu domů krásnou kytičku na rozloučenou.

Eskymácké děti mají školu z ledu, učí se tam eskymáckou abecedu. Eskymácká abeceda není žádná věda, sýňkování, koulování a lov na medvěda. Tak se podívejte, jak nám to u eskymáků slušelo.

Pohádka .... to je půvabné, české slovo s významem plný naděje a očekávání. Co se nám vybaví, když se řekne pohádka? Princezny, neohrožení rytíři, draci, čerti, vodníci, čáry a kouzla, věčný souboj se zlem a vítězství dobra, vzpomínky na dětství. Pohádkové příběhy nás provázejí od nepaměti. Tahle pohádka vyprávěla o princezně, která by se ráda vdávala, o čertovi Luciášovi, a o tom, co všechno se stane, když se spolu setkají. A co myslíte Zvítězilo peklo nebo láska? Tato veselá pohádka s písničkami v sobě ukrývala ponaučení o tom, že i malý čin a laskavá mysl, spolu s vírou v kouzelné proměny, umí dělat opravdové zázraky.

V pátek dne 22. března 2013 se to v naší školce již od rána hemžilo novými dětmi a jejich rodiči. Od rána se seznamujeme a hrajeme společné hry. Některým dětem se u nás tak líbilo, že odcházeli domů s pláčem. Škoda, že k nám do školky může přijít jen sedm dětí, více volných míst letos nemáme. Jó ..... kdyby šla naše školka nafouknout, věřte, že bychom se do toho pustili všichni společně.

Protože se svátky jara kvapem blíží, nemeškáme a i my přikládáme ruku k dílu a společně vytváříme jarní výzdobu. Ať již pro nás domů a nebo jen do mateřské školy. Zpříjemňujeme si tak čekání do doby, kdy nás navštíví velikonoční zajíček a přinese nějakou tu pomlázku. Jen si musíme dát všichni pozor a mít něco nového, aby nás beránek nepokakal.

Při zakotvení u indických břehů se pomalu ale jistě seznamujeme pomalu s místními poměry. Od tamní indické ženy ochutnáme již v přístavu výborný indický čaj. Poté naše cesta pokračuje za fakírem, u něhož si sami můžeme na vlastní kůži vyzkoušet, že to není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá....

Hloupý čert Haramáš sebere místo lakomce Hrabala hodného Bártovic Martina do pekla. A jelikož co peklo jednou schvátí, již nikdy nevrátí, musí Martina osvobodit statečná princezna Máňa. A že se nakonec všechno podařilo, jsme viděli ve veselé pohádce plné písniček.

V naší školce vítáme v brzkých ranních hodinách pána, který s sebou přiváží hudební nástroje. Nebjsoui to nástroje zrovna známé, nicméně za chvíli se dozvídáme více. Dříve prý se na takovéto nástroje hrálo často. Na některé z nich i my zkoušeli zahrát. Představení bylo zábavné a zároveň poučné, protože jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí. A jaké že to nástroje byly v naší školce? Tak schválně, jestli nějaký z nich znáte .... Co například vojenský buben, fanfrnoch, rohy, pampelišku nebo šalmaj, dudy, fidulu, mandolu či miněru?

Společně s princem putujeme přes hory, údolí a moře do barevných království, kde se princ pokouší najít svoji nevěstu. V modrém království se mu líbí Kačka, obyčejná holka ze vsi..... není však ale princeznou, kterou by si princ dle tradice mohl vzít. Proto se princ chtě nechtě musí vydat na cestu do širého světa hledat princeznu. V zeleném království princ zjišťuje, že dělají všechno moc rychle, princezna rychle mluví, rychle jí, rychle věší prádlo. V bílém království dělají pro změnu všechno moc pomalu. Pomalu chodí, pomalu se otáčejí a než princezna něco řekne, je večer. Při návštěvě fialového království zjišťujeme, že jsou všichni potichu, když princezna něco povídá, princ jí vůbec neslyší, v růžovém jsou zas všichni hluční a princezna křičí tak hlasitě, až nás všechny bolí uši ..... Společně zjišťujeme, že nejlepší bude vrátit se domů za Kačkou, která sice není princeznou, ale ženou prince by mohla klidně být. Aneb jak se říká není všechno zlato, co se třpytí a nebo také všude dobře doma nejlíp. A zazvonil zvonec, princ se vrátil do modrého královstí, vzal si Kačku za ženu a pohádky byl konec.

Dnešní den se ve školce již od časného rána setkávají zajímavé masky. Víly, spidermani, kovbojobé, mušketýři, indiáni, námořníci i piráti. Z polí, luk a strání k nám zavítali i berušky, zajíčci, motýlci a další a další pěkné masky. Společně tančíme, maková panenka v jeden moment dokonce roztočila svoji sukničku tak, že začala šustit ...... a to zaslechla zelená žabka a přispěchala na náš karnevalový rej. Společně zpíváme, tančíme, a užíváme si spoustu legrace. Na úplný konec si každý z nás vytáhl nějakou tu odměnu z karnevalového kouzelného pytle.

Venku ještě sem tam poletuje sníh a k ránu bývá chladno, ale za okny mateřské školy se v teple připravujeme na jarní námořnický jarmark, který bude probíhat v pátek dne 19. dubna 2013 od v 15.30 hodin do 17.00 hodin. Všichni jste srdečně zváni a nyní se podívejte, jaké výrobky našich dětí a učitelek na Vás čekají......

V úterý ráno vyjíždíme všichni, vybaveni batohy, dobrým pitím a svačinou, do Přeštic. Tam proběhne pohádka Na kouzelném paloučku. Představení "černého divadla" jsme viděli úplně poprvé a opravdu se bylo na co dívat. Úplně na konci místní divadelní scénu navštívili Jů a Hele, kteří dorazili za ohromného skřípění brzd rovnou z Prahy vlastním vozem. Společně s námi si zazpívali i písničku.

Ve čtvrtek odpoledne se naši předškoláci sešli ve Švihově, v tamní základní škole. Celí natěšení se ihned po příchodu do budovy seznámili s některými učitelkami a dětmi, chvilku si společně kreslili a hráli. V tělocvičně základní školy je čekala překážková dráha, v Pohádkově dramatizace pohádky O veliké řepě. Po jejím vytažení se všichni vydali do Zpíválkova, kde si společně zanotovali a zahráli na hudební nástroje. Výlet po základní škole byl zakončen ve třídě, kde děti nakreslili na čtvrtku svoji rodinu a jejich maminky a tatínkové je pak v klidu mohli - tentokrát již definitivně zapsat do této školy, protože všechny úkoly, které pro ně byly připravené , zvládli na jedničku.

V Indii jsme se ani pořádně nestihli rozkoukat a za chvilku se již objevujeme na poušti, oblečeni do místního oděvu zvaného sárí. A podívejte, jak nám to všem sluší ....

První setkání se sněhem bylo víc než příjemné. Nyní již jen trpělivě očekáváme další přísun sněhu a těšíme se, že opravdová zima konečně nastane. Budeme dovádět na sněhu, stavět sněhuláky, sáňkovat a možná i lyžovat. Ježíšku, prosíme tě, zařiď to ....

Je podzim, počasí bývá již dosti nevlídné, padá mlha a celkově je již tak trochu smutné počasí. Nám tedy nezbývá než se postarat o to, aby na naši náladu počasí vliv rozhodně nemělo a abychom společně předcházeli nachlazení a vyhlásili tím tak STOP bacilům. Proto společně s námi ochutnejte cibulový čaj, který chutná velice výborně a navíc zahání bacily. A když si jej budete připravovat společně se svými dětmi, máte tu výhodu, že Vám můžou poradit. Recept: Připravte si několik papírových kapesníčků a pracujte naprosto nenalíčeni. Poté oloupejte několik cibulí (záleží na tom jak silní jste a co snesete) a toto přelijtepřevařenou vodou. Nechte několik minut vylouhovat a pak již jen dochuťte cukrem. Přejeme dobré chutnání a vyhlašujeme STOP BACILŮM!

V pátek v podvečer dne 9. listopadu 2012 se společně scházíme před branami mateřské školy a přinášíme si sebou své lampiónky s rozsvíceným světýlkem. Je listopad, je tudíž potřeba začít vynášet světýlka do přírody,aby si k nám Ježíšek našel cestu. V hojném počtu jsme absolvovali procházku obcí a poté se odebíráme na místní hřiště, kde si každý z nás vypustí zakoupený lampiónek štěstí, v našem případě lamopiónek splněných přání. Každý z nás totiž pošeptal do lampiónku své přáníčko, co by si přál pod vánočním stromečkem. Zapálené světýlko v lampiónku společně s pošeptaným přáním pak každý z přítomných vypustil k Ježíškovi na oblohu.... Dlouho, dlouho se každý z nás díval za vypuštěným lampiónkem ..... čekal, jestli doletí úplně až nahoru k Ježíškovi. A teď nám zbývá již jen čekání, jestli bude naše přáníčko vyslyšeno.

Pojďte se společně s námi podívat na život námořníků u pobřeží Španělska a zjistit, co vše se námořníci učili, kam se dostali a jak se po celou tu dobu v přístavu měli. Prosím, mrkněte na fotografie.

V úterý ráno 2. října 2012 přijel do naší školky pan Pohoda se svoji pohádkou O vodníkovi. Nepřijel sám, měl s sebou i svoji Soničku. Ta zanedlouho propůjčila hlas žabce a z pana Pohody se stal krásný vodník. Někdo z nás se v průběhu pohádky proměnil v žabku či rybku. Dokonce jsme pomáhali uklidit rybník, věci z něho vylovené dát do kontejnérů tomu určených. Naučili jsme poslušnosti i žabáka, se kterým měl vodník, díky jeho zlobení, pěkné trápení. V rybníku s ním totiž nechtěl nikdo kamarádit. Naštěstí ale vše dobře dopadlo. Žabák se poslušnosti nakonec naučil a s ubližováním skončil. A my v něm tak mohli najít nového kamaráda.

V pátek odpoledne, 5. října 2012 v 16.00 hodin se scházíme na zahradě mateřské školy u táborového ohně, kterým symbolicky zahajuje nový školní rok. Potkáváme se tu i s kamarády, Mirečkem a Ríšou, kteří s námi chodili do borovské školky. A protože se nám počasí vydařilo, svítilo dokonce i sluníčko, mohli jsme společně pobíhat po zahradě mateřské školy, vyzkoušet naši novou klouzačku nebo se projet na dřevěných autech. A úplně nakonec si pochutnat na opečeném buřtíku, který nám opekla mamina či taťka.

V pátek dopoledne navštívila naší mateřskou školu Červená Karkulka. Společně s Karkulkou a školníkem Martinem putujeme lesem, učíme se pracovat s buzolou, dozvídáme se, jak se máme chovat. U babičky pak společnými silami rozděláváme oheň a do trouby dáme upéct bábovku. A že se panečku povedla! Po svačině každý z nás kousek bábovky ochutnal - Karkulka nám totiž jednu pečenou bábovku ve školce nechala.

Dny se krátí, ráno bývá již někdy mlha, ale sluníčko přece jen ještě trochu síly má. Každý den při procházce venku nás věrně doprovází. My si také procházku se sluníčkem hezky užíváme. Venku sbíráme všelijaké přírodniny, které cestou potkáváme. Listy, šípek, jeřabiny, žaludy i kaštany. Rozhodli jsme se totiž, že si z té podzimní krásy kolem nás uděláme skřítka Podzimníčka. Ten s námi přečká období, které se nám bude zdát určitě neskutečně dlouhé. Období, než přiletí Ježíšek.

Podzimní krása nás nenechá ve školce ani chvilku zahálet. Obzvlášť, když podzimní počasí dokáže tak krásně zbarvit listí. Do zlatova, do hněda, do žluta i červena. Proto neváháme ani minutu a při vycházce venku tuto barevnou voňavou podzimní nádheru sbíráme. A nyní se podívejte, co dokážeme během odpoledne vykouzlit. No řekněte sami, nedýchla na Vás z těchto obrázků nádherná voňavá atmosféra podzimu?

Krásně je venku na podzim, když svítí sluníčko a malíř podzim barví lístky do žluta, hněda či červena. Krásně ale může být i na zahradě mateřské školy se správnou partou malých pomocníků, kteří se společně pustí do práce.

Hrajeme si, zpíváme, malujeme i tancujeme. Děláme to, co nás baví a patřičně si to užíváme.

V sobotu v ranních hodinách se scházíme v Borovech u obchodu na autobusové zastávce a společně s dětmi a rodiči vyrážíme směr Praha, kde nás čeká adventní plavba lodí po Vltavě. Po překonání strachu z mořské nemoci se nám na lodi tak zalíbilo, že se nám potom ani nechtělo ji opustit. Sluníčko krásně hřálo, z reproduktorů se ozývaly vánoční koledy ..... My jen tak seděli, popíjeli kávičku, čajík, svařáček, ..... nikdo nechvátal, nikdo se nedíval na hodinky, nikdo z nás neměl pocit, že něco nestihne ..... prostě úžasná pohoda, .... taková ta vánoční pohoda, kterou možná z nás doma hned tak někdo nezažije. A třeba právě proto každý z nás absolvoval tento výlet a uvědomil si, že vůbec nevadí, že nemáme doma naklizeno, navařeno, napečeno ..... ale to nejdůležitější ze všeho je užívat si klidu a pohody s těmi nejmenšími ....

Ve čtvrtek ráno se všichni po prázdninách scházíme v mateřské škole a s netrpělivostí otevíráme dveře do naší třídy, jestli přece jen ten Ježíšek nám tady něco nenechal. Bohužel, nikde ani dáreček. Před prázdninami se tu také nezastavil. Možná věděl, že místo dvacetiosmi nás chodí do školky jen osm. Všichni kamarádi byli totiž nemocní. Při návratu ze společné vycházky jsou ale již patrné stopy, že tu Ježíšek byl. A když se v dálce ozve cinkání jeho zvonečku, na nic nečekáme, rychle se převlékáme a jdeme rozbalovat ..... A po pravdě nás ani trochu nemrzí, že přiletěl tak pozdě .... hlavně že přiletěl.

Ve středu 5. prosince 2012 v dopoledních hodinách navštívila naší mateřskou školu delegace z pekla v doprovodu Svatého Mikuláše. Návštěva byla předem nahlášena, několikrát ve školce prodiskutována ..... Došli jsme k závěru že přijít můžou, odejít musí. Ale po pravdě - malá dušička v nás přece jen byla. Trochu jsme se báli. A když se ve středu ráno strhla debeta o strachu, který v sobě máme, přišli jsme společně na to, že když se budeme k sobě tisknout a tulit se jeden k druhému, tak ten náš strach možná bude o čertí chlup menší. A věřte nebo ne, ono to pomohlo!

Během měsíce října naše loď zastavila ve Španělsku, kde se námořníci seznamovali s místními zvyky. Úplně nejvíc ze všeho se nám zalíbil španělský tanec zvaný flamengo, který jsme si i zatančili. Nevíme sice úplně přesně, jestli to bylo to pravé, nicméně kostým byl tak dokonalý, že byla velká škoda neposlat do Čech ze Španělska nějakou tu fotečku.

Středa 11. prosince 2019
Aktuality
Jídelníček
Budeš-li milovat život, život ti oplatí svou láskou.
1825
Anketa